Poslední dobou se doslova „roztrhl pytel“ s koncerty konanými v pražském klubu KC Vltavská. Po listopadovém koncertu Hammerfall, výborném Trashfestu a jiných, zde byl nachystán další na stříbrnou adventní neděli 11. prosince. To zde měli dostaveníčko hlavně příznivci bájné historie a fantasy motivů po vzoru Pána prstenů. V rámci svého „Sacred Worlds And Songs Divine Europe Tour 2011“ se zde  zastavila populární německá kapela Blind Guardian, která ve své tvorbě zdárně kombinuje tyto motivy s velice štavnatým powermetalem. Pokud jsem dobře počítal,  toto byla teprve jejich pátá zastávka v České republice, z toho druhá klubová. Ta minulá, které proběhla vloni na podzim v brněnské Flédě mě doslova nadchla, takže jsem nesměl chybět ani zde. Ke klubu jsem dorazil asi tři čtvrtě hodiny před avizovaným začátkem a příjemně mě překvapilo, že  nebyla před vchodem žádná fronta a všichni návštěvníci plynule postupovali dolů do sálu. Dav se malinko zastavoval až u šatny, kde si skoro každý odkládal snad vše, co bylo možné. Po zkušenostech, jaké bývá v tomto klubu při koncertech vedro, jsem si do šatny odložil i já.

Potom, co jsem sešel dolů do sálu a kouknul na podium, se hned potvrdilo to, co většina přítomných předpokládala, že zde nebude žádná předkapela. Podium již bylo plně připraveno pro „bardy“, vévodila mu bicí souprava Frederika Ehmkeho a vzadu visela plachta s motivem posledního loňského alba „At The Edge Of Time“. Ještě mě překvapilo, že před podiem nebyl žádný fotopit, takže publikum v prvních řadách bylo doslova nadosah kapele. Skvělý počin pro fanoušky, ale samozřejmě horší pro fotografy. Přesně úderem 20. hodiny sál potemněl a začalo hrát intro, během kterého při velkém aplausu  publika nastoupila celá kapela a mohlo se začít hrát. Jako otvírák celého setu byla zvolena skladba „Sacred Worlds“ z poslední loňské, velmi vydařené, desky. Hned po jejím dohrání opět ukázali fandové,  jak mají kapelu rádi a odměnili jí dalším obrovským potleskem. Po utichnutí publika Hansi odbyl ty klasické formality, pozdravil české fandy, sdělil že hrajou v Praze poprvé a mohlo se pokračovat dál. Další v pořadí přišla starší mega pecka „Welcome to Dying“ z roku 1990, která se nachází na velmi povedené desce „Tales From the Twilight World“. Potom následovaly skladby „Nightfall“ a  „Time stands still (at the Iron Hill)“,  které jsou pro změnu na desce “ Nightfall in Middle-Earth“. Kapela postupně přehrávala s obrovským nasazením další skladby, oba kytaristé a Hansi si to náramně užívali, poletovali po podiu ze strany na stranu, aby si je každý fanda užil dosytosti. Postupně zazněly  „Fly“,  „Bright Eyes“,  „Tanelorn (Into the Void)“  až jsme se dopracovali k dalšímu velkému hitu „Lord of the Rings“, při kterém Hansiho svými hlasivkami doprovodila většina fanoušků.  Úžasný zážitek, který byl hned při další skladbě překonán. Kapela spustila moji nejoblíbenější „Valhallu“, při které jsem si dokonale vyřval hlasivky i já.  Opět, při konci publikum jak jeden sbor, zpívalo několik minut refrén a bylo k nezastavení. To byl pro mne absolutní vrchol koncertu, při kterém příjemně mrazilo v zádech. I na kapele bylo dokonale vidět,  jak si tento moment enormně užívá. Po velkém aplausu se pokračovalo dál,  přišla další ukázka z velmi povedené poslední desky v podobě skladby  „A Voice in the Dark“ a potom skladba „And the Story Ends“ z desky „Imaginations From the Other Side“. Touto skladbou se kapela naoko s fanoušky rozloučila a odešla.

Každý ale tušil, že opravdový konec to není. A také nebyl, publikum se velmi hlasitě dožadovalo příchodu svých idolů zpět, což jim během chvíle bardi velmi rádi vyplnili. V přídavku následovala další porce velmi kvalitního powermetalu, zazněly  „Imaginations From the Other Side“  a fandami tolik žádaná  „Majesty“. Poté se opět kapela odporoučela z pódia pryč.

V tuto chvíli bylo v sále již velmi slušné vedro, které muselo být i na podiu. I přesto se, po skandování celého sálu,  ještě jednou vrátili a pokračovali v dalším přídavku. Jako další zazněla  „Wheel of Time“. Potom přišly na řadu obě verze „The Bard’s Songu“. Nejprve se kytaristé chopili akustického náčiní a bylo hned jasné, že jako první bude “ lesní“ verze („In the Forest“). Tu opět spolu s Hansim odzpívalo snad celé publikum. Hned potom následovala ještě „hobbití“ verze („The Hobbit“) a jako poslední přišla na řadu skladba „Mirror Mirror“, se kterou se s námi tato úžasná německá banda definitivně rozloučila.

Publikum je odměnilo dlouhým neutichajícím potleskem a byl definitivní konec. Potom jsem se ještě přesvědčil,  jak rychlí zde byli technicik. Než jsem se v davu dostal ze sálu, tak měli skoro všechnu pódiovou techniku sbalenou. Celkově shrnuto byl tento koncert úžasným dvouhodinovým zážitkem. Velký dík patří i skvělým oddaným fanouškům za vytvoření super atmosféry. Už teď se těším na další jejich koncert, který proběhne příští rok v červnu v rámci plzeňského Metalfestu 2012.