Už jen pamětníci znají jméno Assesor a jeho 22 let zašlou slávu. Světe, div se, je zpět! Má nám ještě co říct?
Jisté je, že na přelomu 80. a 90. let u nás rozhodně nepaběrkoval vedle dnes známějších Kryptor nebo Debustrol. V době, kdy ostatní ostří hoši vydávali svůj metal na demáčích, Assesor se blýsknul prvním drsným LP Invaze, které šlo skutečně na dračku. Jaro 1990 znamenalo pro tyto pražské thrashery raketový start kariéry, bohužel velmi brzo utnutý personálními problémy. Teď ale nová sestava se dvěma zakládajícími členy (Jarda Pracna, Michal Roháček), třemi novými (Jarda Pelán, Víťa Rampas, Martin Kmínek) a pozměněným názvem (jedno „S“ navíc) na Assessor opět paří v českých zemích a připomíná se novou deskou Štvanice. Vzhledem ke krátké a úspěšné kariéře Assesoru, jednoho vydaného LP před tolika lety a nedávného zmrtvýchvstání se nemohu v tomto článku vyhnout srovnávání a připomínání minulosti.
Původní tvář kapely zůstala zachována jakoby se žádná pauza nekonala. Současné logo kapely vypadá vzhledově stejně jako to staré. Stejný měl být i autor obalu nového alba Evžen Hanzalík. Nakonec kapela vybrala kresby Petra Šrédla. Ten se nechal inspirovat tématy jednotlivých skladeb a každý text v bookletu doplnil groteskně morbidními postavičkami na plesnivě šedozeleném pozadí. Nejeden důchodce by se pokřižoval. Opravdu zodpovědný přístup k obalu zplodil originální dílko zvýrazňující nejnižší lidské pudy.
Štvanicí otevřeně kapela přiznává, že chce těžit z bývalého záblesku slávy a tvrdí, že není třeba měnit dobře fungující hudbu jen proto, že časy se mění. Vždyť hned „Intro“ je vlastně flashback z první skladby „Setkání“ na staré Invazi, navíc se zvukem ještě mnohem horším než na originálu. Samozřejmě záměrně. Sranda musí být. Vzápětí album rozpumpuje „Ve znamení štíra“ s okultistickým textem a parádním moderním zvukem. Roháčkův zpěv se za léta moc nezměnil, oldschoolově se zabarvuje do thrashe až blacku. Tak nějak zněl Vlasta Henych zamlada. Plusem je určitě výborná srozumitelnost, což Invazi i mnohým tehdejším thrashovým počinům hodně scházelo také kvůli nesmyslným ozvěnám zpěvu. „Osud“ vyhlíží o chlup více do deathových vod zásluhou typicky pomalejších rytmů a obohacujícího growlu. K Roháčkovi se občas přidá deathový murmur zřejmě Jardy Pelána. Poměrně originálně znějí vokály, což platí pro většinu alba. Hodně mě baví následující „Sadistova zpověď“ chrlící brutální energii. Oba vokalisti jedou naplno a dovedou vtáhnout posluchače do hororu Roháčkova textu o sebeobhajobě sadistického maniaka. „Vlci v rouše beránčím“ s moralizujícím textem od Jirky Šujanského (Moriorr) zpomalí srdce a celkově kvůli monotónnosti a absenci nápadů hudební stránka padá pod průměr alba. Škoda. Šestka „Prasata“ a sedmička „Lidské stádo“ umějí ze středních temp vytvořit hodně slušné vibrace a rozjet se do masivního útoku. Skladatelský um se musí autorům přiznat. Velmi pečlivě určili, kdy je vkusné nechat vyniknout sypačku bicí artilerie, kdy nechat kytary ať předvedou co umí a jak nerušit vokály. Na čitelnost hudby je kladen důraz. Díky tomu nemusí Roháček řvát stále, ale jen když chce něco podtrhnout. Textově se mi trefují do noty. Sobectví a závist dovedně chycená „za koule“, to nikdy v tomto žánru nevyjde z módy. Už se těším na živé vystoupení.
Tou nejtypičtější novou skladbou pro Assessor je „Asesor“ o výslechu ženy exorcistou. Od začátku utíká jako myšlenky mučené ženy. Zpomalení na refrén je bohužel tak markantní a dlouhé, že příliš potrhá jinak špičkovou thrash-deathovou vypalovačku s nejlepším textem alba. Než stihnete polknout zaútočí „Zlo severu“ ve stejně divokém rytmu jako předchozí věc, tentokrát bez pauzy. Na téhle zběsilosti nemůžu pochopit, co dělá téma de facto oslavy vikingských válečníků s jejich Valhallou na tomto albu. Bez urážky, ale tohle Assessoru nesluší. Jako závěrečný odkaz na dávný věhlas pánové znovu nahráli mezi pamětníky populární hitovky„Hrad“ a „Invaze“ z první desky. Moderní zvuk jim jen prospěl a leckdo by řekl, že do alba sednou jako prdel na hrnec, jakoby je Jarda Pracna složil až nyní. Možná. V nově složených skladbách můžeme ale slyšet určité změny v jeho komponování oproti minulosti, byť jen drobné, např. ve zmíněném pečlivějším rozdělení priorit jednotlivým nástrojům.
Štvanice je opravdový comeback legendární kapely, která si je dobře vědoma, že její věhlas většinu nové generace metalistů minul. Osobně si myslím, že bez zásadní změny tvorby Assessor nedosáhne bývalé popularity, ale nakonec je fajn, že je tu kapela s odvahou ukázat mladším, že starý thrash má po nepatrném faceliftu stále co říct. V podání Assessoru určitě má.
Vydavatel: Pařát magazine (album je do svého vyprodání po Česku a Slovensku nedílnou součástí 45.čísla časopisu, samostatně neprodejné)
Tracklist:
01. Intro
02. Ve znamení štíra
03. Osud
04. Sadistova zpověď
05. Vlci v rouše beránčím
06. Prasata
07. Lidské stádo
08. Asesor
09. Zlo severu
10. Hrad
11. Invaze
