Šestý ročník žambereckého multižánrového festivalu JamRock, proslulý jinde nebývalou atmosférou, potvrdil, že je jiný než ostatní festivaly a že tady zažijete tři dny takovým způsobem, jakým je můžete prožít jen na festivalech tisíce kilometrů vzdálených, jakým jsou Beautiful Days v Anglii nebo Coachella v USA. Tedy nejen muziku, ale výjimečná pohodovost desetitisíců diváků, performance probíhající přímo mezi lidmi, skvělá nálada kapel, které tady zůstávají na probíhajících mejdanech a která se promítá i do jejich vystoupení.
Největší úspěch co do počtu diváků měla skupina Chinaski, která si vybrala jako jediný letošní festival právě JamRock a bylo to na jejím vystoupení opravdu znát. Na rozdíl od některých předpokládaných headlinerů byl její koncert nabitý energií a Michal Malátný zpíval jako za časů jejich tvrdší podoby a zároveň dával i osvědčené pomalé songy s procítěností, které četné fanynky kvitovaly frenetickým křikem. Závěrečný ohňostroj realizovaný pomocí týmu pracující pro film, zakončil vystoupení doprovázené několikaminutovým skandováním.
JamRock přináší vždy něco neotřelého a neznámého, co však stojí za to. Letos takhle působil Georg Viktor Emmanuel – elektronický beatboxer se skvělým hlasem, který je zároveň bezdomovcem a svůj život zcela odevzdal muzice. Skvělý hlas s chytlavými songy v moderním aranžmá neměl chybu a právem se stal čislem jedna v rámci zahraničních kapel.
Na poli českých interpretů plnil tuto roli Circus Ponorka Jana Ponocného, který premiérově, také jen pro JamRock, sestavil celou kapelu ze špičkových profesionálních muzikantů a svojí unikátní, zároveň neuvěřitelně pozitivní muzice, dal nový rozměr. Pocit kapely „ze světa“ máte hned od první skladby a jeho výjimečnost v rámci nejen českých hudebních kruhů je umocněná rytmikou a schopností zapomenout na okolní svět a oddat se jen vlastním představám doplněným o nezbytný tanec. Bylo to vystoupení, o kterém diváci mluvili ještě dlouho.
Podobně, i když z úplně jiného konce, dopadla kapela Poletíme? z Brna. Veselou muziku vyvolávající náladu hospodského „šramlu“ v tom nejlepším slova smyslu opatřenou opravdu vtipnými texty, střídaly podstatně hlubší a jemné skladby, které zcela korespondovaly s upřímností a pohodou celé kapely, jak na jevišti, tak i v zákulisí. Schopnost nadhledu frontmana kapely a skladatele i textaře všech písní Rudolfa Brančivského je dána asi jeho druhou velkou láskou, kterou je výtvarnická práce.
Velký úspěch samozřejmě zaznamenala skupina Kryštof, která si přivezla vlastní přídavná světla, pořadatelé připravili k výletům mezi diváky předlouhé molo s výsuvnou plošinou a nakonec ani nevadila dolní poloha velké led stěny, jejíž poloha byla dána pozdějším vystoupením skupiny Tatabojs, která si v rámci oslavy svého 20. výročí, jež padlo přesně na 29.června, postavila obrazovou show, která nemá u jiných českých kapel obdoby. Kromě ledkových posuvných pásů přes celé jeviště přidala ještě speciální průhlednou led stěnu před sebe. Vzniklé tři roviny vytvářely úžasně vypadající efekty, které však nebyly ani v jednom případě jen samoúčelně poskládanými obrázky, ale vždy těsně souvisely s náladou a obsahem jednotlivých skladeb. To , že je Milan Cais významný umělec sochař se stává jasnou výhodou této kapely a těží z toho diváci, kteří odcházeli v 1 hodinu v noci s neopakovatelným zážitkem.
Nelze pominout úspěšné vystoupení festivaly žádaných UDG, kteří vždy strhnou publikum ke společnému se podílení na jejich hudbě, kdy nevíte čí je vlastně hraná písnička – zda skupiny nebo diváků, kteří si ji takhle užívají. Podobně „rozjeli“ dav Portless v čele s Kryštofem Michalem, který ze sebe vydal vše a diváci to po právu ocenili.
Skvělá francouzská kapela The Wolfgangs nebo italská Belladonna držitelé dvou nominací na ocenění Grammy potěšili rockovou i punkovou část publika stejně jako rakouský Mr. Wu nebo němečtí westernmetaloví Dezperadoz.
JamRock končil po čtvrté ranní , kdy po půlnoci převzali otěže elektroničtí mágové a DJ’s v prasknutí naplněné Party Village. Jedinou šmouhou na celém festivalu byl špatný catering a necitlivost některých DJ, kteří vypadali, že chtějí soutěžit s obrovskými pódii v decibelech. I pořadatelé z toho byli velmi otrávení a ihned slíbili výraznou nápravu. Stejně jako se stalo v minulosti méně vybaveným stanovým městečkem. Letos se jako celý areál skvělo čistotou a velkým množstvím stále čistých toalet.
Kapitolou sama pro sebe byl celý areál, který byl prostoupen množstvím uměleckých skulptur ze slámy – jednoduchých výborných nápadů, které posouvají také JamRock jinam. Festival se opravdu vydařil. Příští ročník plánují pořadatelé na 19. – 21. Června 2014.
Po letošku chystají pořadatelé velkolepé změny.
