Jestli máte rádi folk-metal, tak jste určitě slyšeli o festivalu Samhain Fest, který se prohnal naší zemí na konci září se čtyřmi zastávkami. Všechny spojovalo známé jméno kapely Silent Stream Of Godless Elegy (SSOGE) a řeknu vám, že bylo skvělé se zúčastnit brněnské štace v klubu Favál, z něhož nyní přináším report.
O festivalu se sluší říct, že Samhain je název keltského svátku, který se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu. Na jeho počest je již třetím rokem pořádána mezinárodní série koncertů folk-metalových kapel pod příznačným názvem Samhainfest. Mimo České Republiky letos proběhl v Polsku, Maďarsku a na jaře příštího roku bude dokonce i ve Švýcarsku. U nás nejprve proběhla česká část pod názvem Samhain Fest Bohemia 2012, která se konala v Plzni a Praze 21. a 22. září. Kromě již zmiňovaných SSOGE zde ještě vystoupila švýcarská kapela Abinchova a polská formace Percival Schuttenbach. O týden později následoval přesun na Moravu, kde 27. a 28.9. proběhly koncerty v Ostravě a Brně pod stylově pozměněným názvem Samhain Fest Moravia 2012. Line-up moravské části byl mnohem lákavější, SSOGE zde ještě doplnili Cruadalach, Virrasztók, Illuminandi, Dalriada (jen Brno), Arkona a Darkest Era. Před Ostravou jsem upřednostnil akci v brněnském klubu Favál, protože zde na jediné české zastávce vystoupila maďarská formace Dalriada.
Na místo jsem dorazil asi čtvrt hodiny před avizovaným začátkem. Již fronta u vstupu naznačovala, že bude pěkně narváno, což se posléze také potvrdilo. Celou akci měla tu čest zahajovat pražská družina Cruadalach. Na začátek snad nemohlo být vybráno lépe. Poprve jsem je měl možnost vidět s novým kytaristou, který do kapely výborně zapadl a vše šlapalo na jedničku. Zpěvák Radalf svým energetickým projevem strhl snad všechny přítomné a několikrát si byl s fandy zapařit i pod podiem. Během setu zazněly pecky, jako jsou třeba „Rage Starts Here“, „Living with Pride“, „Nezlomní“ a nebo „Vrásčitá“. Na závěr nesměl chyběl ani tradiční zmetalizovaný cover z pohádky o Zlatovlásce. Po kratičké pauze, během které se vyměnily aparáty přišlo na řadu druhé vystoupení. Pódium patřilo maďarským Virrasztók, kteří mně upoutali hlavně svým vzhledem a podiovou prezentací. Celá kapela byla zmalovaná, stojany na mikrofóny omotáný zelenými plazivými rostlinami a celý koncert navozoval atmosféru jakéhosi rituálu. Na začátku byli rozsvíceny svíce, které se postupně po každé odehrané skladbě zhasínali. Ovšem po hudební stránce se mně ze všech kapel líbili asi nejméně. Působili moc tajemně, psychedelicky a měli ve své muzice na můj vkus až moc industriálních prvků.
V pauze před dalším koncertem nás přišel přivítat jeden z pořadatelů (zpěvák ze „sajlentů“) a oznámil, že je Favál zcela vyprodán. V tuto dobu už také bylo v klubu pěkné vedro, takže mnozí přítomní, včetně mně, využili přestávku na venkovní ochlazení. Zpět jsem se vrátil v dobu, kdy na podiu již řádili polští Illuminandi. Tuto kapelu jsem viděl vůbec poprvé. Hráli metal tvrdšího ražení doplněný o housle, postavený na kontrastu dvou typů zpěvu. Ten jemnější obstarával kytarista, drsnější zase sólový growler. Jejich vystoupení mě celkem bavilo, takže uplynulo jako voda. Ani jsme se nenadáli a již byl čas na Silent Stream Of Godless Elegy. Kapela hraje ethno-folk-doom metal. Zazněly skladby zpívané jak v rodném, tak i anglickém jazyce. Z těch českých třeba „Skryj hlavu do dlaní“, „Pramen co ví“ a angličtinu jsme mohli slyšet v písních „Look“ a nebo třeba záverečné „I Would Dance“. Největší kotel ale nastal při skladbě „Slava“, kdy v refrénu zpíval a skákal snad každý. Během koncertu jsme se také dozvěděli, jakou kapela má v poslední době smůlu a postihují jí různé virózy a nemoci. Zpěváci Hanka s Pavlem se výborně doplňovali a předvedli vzorovou práci s publikem. Po zvukové stránce také vše klapalo jak má, takže výsledkem bylo jedno z nejlepších vystoupení celého večera.
Na řadě byl další hudební bonbónek, podium tentokráte opanovala maďarská formace Dalriada. Na skočný melodický folk metal v jejich podání jsem se těšil snad nejvíce a musím říct, že moje očekávání snad ještě předčili. Koncert sice začal velmi vtipně, protože kytarista při pozdravení fanoušků zapoměl, ve které zemi se nachází a musel si to nechat poradit od bubeníka. To byla ale asi jediná kaňka na jinak velmi vydařeném vystoupení. Klobouk dolů před zpěvačkou, která i v pokročilém stádiu těhotenství zvládala všechny svoje party s velkým přehledem, k čemuž jí pomáhal i ochlazovací ventilátor umístěn na zemi před ní. V den brněnského Samhainfestu vydali nové album „Napisten Hava“, ze kterého bylo samozřejmně zahráno i několik skladeb živě, dále se hrálo i z velmi vydařené loňské desky „Igeret“.V prvních řadách se během setu rozjel i pořádný mosh-pit, kde si s chutí zařádili i někteří členové polských Illuminandi.
Příprava podia pro hlavní hvězdu večera se pěkně protáhla. Proto se ještě zvětšil časový skluz celé akce. Já pauzu opět využil k provětrání venku. Když jsem se vrátil zpět, tak byl klub tak narvaný, že jsem se nedostal dál než ke zvukaři. Ruská pagan metalová Arkona se v Brně zastavila v rámci turné k oslavám 10. let existence, takže přivezla i nějaké svoje propriety. Vzadu na podiu byly rozvinuty plachty s nápisem Arkona a před nimy v kotlíkách hořely ohníčky. Charismatická zpěvačka Masha i v takovém vedru oděná v kožešině, předvedla mnoho metalových póz, běhala po podiu jak zběsilá a měnila různé polohy hlasu. Pozadu ale samo sebou nezůstal ani zbytek kapely. V prvních řadách se po celou dobu zase moshovalo. Co se týče setlistu, tak jsme slyšeli průřez celou tvorbou kapely. Zazněla i mnou velmi oblíbená skladba „Stenka na stenku“, takže já byl nadmíru spokojen a dle aplauzu na konci koncertu myslím, že nejen já. Poslední v pořadí vystoupila irská banda Darkest Era. Jejich setu už jsem ale bohužel nepřihlížel. Kvůli pokročilé hodině a poměrně dlouhé cestě domů jsem raději zvolil dřívější odjezd.
Celá akce se velmi vydařila, akorát při očekávání takové návštěvnosti bych jí příště umístil do větších prostor.
